Heřmánek pravý (Matricaria Recutita)

Sotva bychom v lidovém léčitelství našli oblíbenější a k léčbě nejrůznějších chorob používanější rostlinu, než je heřmánek. Je to jednoletá, silně vonná bylina se slabým vřetenovitým kořenem, 10 až 50 cm vysokou, bohatě větvenou lodyhou a střídavými přisedlými listy, jejichž čepel je dvakrát až třikrát zpeřeně dělená v úzké čárkovité úkrojky. Jednotlivé, dlouze stopkaté úbory se zeleným zákrovem mají obvodové bílé samičí květy s jazykovitou korunou v době plného rozkvětu šikmo skloněné ke stopce; středové trubkovité květy jsou žluté a obojaké. Květní lůžko je bezplevkaté, nejprve polokulovité, později kuželovité a uvnitř duté. Plody jsou velmi drobé nažky bez chmýru. Kvete od května do září.

Vyskytuje se téměř po celé Evropě a západní Asii na východ až do severní Indie, jako polní plevel byl již dávno zavlečen do Severní Ameriky a Austrálie. Dnes se pěstuje v rozsáhlých polních kulturách především ve střední a jihovýchodní Evropě, v severní Africe a Jižní Americe. Roste především v teplejších oblastech na polích, úhorech, podél cest a na rumištích, na sušších písčitých půdách často pospolitě. Pěstování je celkem nenáročné, nedaří se mu ale ve vlhkých chladných oblastech s kyselými podmáčenými půdami.

Sbírají se plně rozkvetlé, ale nepřekvetlé úbory s krátkými stopkami, které poskytují velice žádanou a v lidovém léčitelství oblíbenou drogu Flos chamomillae (vulgaris), která je samozřejmě oficinální. Úbory se sbírají buď ručně nebo pomocí hřebenů, při pěstování v polních kulturách pak sklízecími stroji. Sklizeň se opakuje několikrát do roka, vždy po rozkvětu úborů. Po sklizni se nasbírané úbory vyčistí od nežádoucích příměsí a drobné příměsy se odstraní opatrným prosetí na hrubém sítu. Úbory se po prosetí velmi snadno zapaří a drobí. Suší se ihned po sběru bez obracení v tenké vrstvě ve stínu, při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 40 °C, aby nedošlo ke ztrátám silice. Drogu je nutno chránit před vlhkem a světlem. Ke skladování jsou nejvhodnější těsně uzavřené plechovky. Správně usušená droga má charakteristickou příjemnou vůni, slabě nahořklou chuť a zachovává si původní barvu. Při výkupu se rozlišují čtyři jakosti drogy. Kvalitu snižují především vydrolené úbory, úbory s dlouhými stopkami a úbory nevivinuté nebo s lysými lůžky.

Droga obsahuje kolem 1 % silice (pěstované polyploidní formy až 3 %), jejímiž hlavními složkami jsou modře zbarvené azulény s výbornými protizánětlivými, protikřečovými a bolesti mírnícími účinky. Nejvýznamnější z nich je chamazulén (až 20 %), dále farnesen a bisabolol. Dalšími účinnými látkami jsou flavonoidy (apigenin se spasmolityckým účinkem), slizy, hořčiny a řada dalších sloučenin včetně karotenoidů. Pro svůj vysoký obsah chamazulénu je československý heřmánek vysoko ceněn a droga na vývoz označována jako. Flos chamomillae bohemicae.

Heřmánek patří mezi nejoblíbenější a také nejpoužívanější drogy. Má výrazné protizánětlivé účinky, dále působí dezinfekčně, spasmolyticky, proti nadýmání, podporuje pocení, má i mírně uklidňující, adstringentní a žlučotvorný účinek. Protože působí bez nepříznivých vedlejších účinků používá se hojně v lékařství – pouze malým dětem se nedoporučuje podávat vnitřně dlouhodobě.

Zevně se používá k obkladům a koupelím na rány, spáleniny a zánětlivá onemocnění (např. hemoroidy), jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní, hrtanu, dásní a k výplachům krku. Vnitřně se používá zejména při žaludečních potížích, nadýmání, střevních katarech, průjmech, gynekologických potížích, zánětech močových cest a při nemocech z nachlazení jako potopudně působící prosředek.

Oblíbené odkazy

• Národní soustava povolání
• Poezie
• Český systém